Iva Adamcová: Proč jsme nemocní?
Z přednášky Trstená, 30. 11. 2013
02:53:30)
Otázka: Bylinky: proč je nepoužívat?
Není lepší předcházet chorobě pomocí přírody, než později
řešit velký problém klasickou medicínou, která odstraňuje
příznaky a ne příčinu?
Iva:
Já jsem nikdy neřekla, že nemáte
používat bylinky.
Pamatujte si: každá nemoc vzniká
zápisem bloku, to znamená duchovní příčinou. Každá, absolutně
každá.
Jsou i výjimečné stavy, kdy si
nabíráte už hmotu těla jako bohové, a přicházíte už do
rodiny, kde je nějaká karmická nemoc. A ta je zase jako úkol z
toho, že v minulosti jste se třeba neuměli milovat. Dejme tomu, že
jste se třeba dřív neměli rádi, tak si dneska karmicky, aby to
pro vás bylo obtížnější, naberete třeba roztroušenou
sklerózu. Nebo cukrovku od narození. To jsou věci, které najednou
to dítě má od dětství. A teď pozor: je to vždycky společná
hra, a je to součástí osudu. A věřte mi, že i takovéhle
karmické nemoci jsou důležité, a když je ten člověk přijme,
tak ani svět nemusí vědět, že jste nemocní.
Karmické nemoci jsou velmi těžké,
když ten člověk je neumí přijímat. To znamená, on se nemá rád
za to, že je má, vadí mu to. Pak si stěžuje na osud: „Jéžiš,
proč zrovna já?“ Máte odpor k tomu, že to máte. Největší
dopad má to uzavírání čaker, odmítání té nemoci. Věřte mi,
že kdybyste to přijali, tak byste tu nemoc prožili tak, že by ta
nemoc nebyla pro veřejnost ani poznatelná. Věděli byste to jen
vy, že ji máte diagnostikovanou. Největší paseku u těch
karmických nemocí dělá, že ti lidé to nepřijímají. Takže,
vždycky udržet toho člověka v klidu a v míru, aby tohleto
přijal.
Já jsem nikdy neříkala, že člověk
nemá používat bylinky. Ale nemáte používat magii – zasahování
léčitelskými typy. Bylinky jsou součástí fyzického světa, to
znamená, jako vy máte fyzické tělo, tak i bylina – rostlina má
fyzické tělo, v jiné vibraci, ale používá látky, které vy
tomu tělu můžete dodat. Nicméně, víte, bylinky se nedají
používat preventivně. To až se objeví nějaká nedokonalost.
Protože vaše největší obrana i v imunitě je, že ty vaše buňky
učíte chovat se správně. Na základních přednáškách jsem
vysvětlila systém, kde poznáte, že ta příčina je
nejdůležitější.
Každá čakra je spojená s jednou
žlázou s vnitřní sekrecí. A jestliže myšlenkovým procesem,
pocitem, prožitkem tu čakru sevřete – to znamená uzavřete, a
Bůh nemůže do vás v téhleté fázi přijít – dejme tomu druhá
čakra je pro neodpouštění , to znamená vztahovky, vadí vám
chování někoho – jestliže neumíte odpouštět: za prvé, vaše
božství je geniální, vy jste si to zvolili v osudu: toho Boha
dostanete do sebe teprve tehdy, až se naučíte odpouštět. Proto
vám pořád lidé něco dělají, nebo se v tom osudu něco děje.
Ale hlavně, když vy neumíte odpouštět, váš vylučovací systém
nevylučuje. Jestliže vám někdo něco udělá, a vy si o tom
člověku myslíte, že je špatný, a že vám to vadí, tehdy
dělají to samé i vaše buňky. Špínu z toho osudu ony nevyloučí
ven. Takže jsou tady potom problémy ledvinové, celého
vylučovacího ústrojí, močový systém … Tam je potom i
kombinace vztahu k partnerům, v tom partnerství je to zkříženo i
se sexuálními orgány, což jsou orgány jedné a té samé čakry.
Protože většinou to prožíváme také v partnerství. Takže, buď
tu čakru sevřete, Bůh nemůže do vás, anebo ji zase hodně
otevřete, a vrací se zpátky.
Jedině zlatou střední cestou se
dostanete ke správnému božství. A ta zlatá střední cesta, to
je první krok – není to ještě pokora, ale je to první krok.
Vysvětlím. Na základních přednáškách jsem každou čakru
rozebírala, abyste věděli, co se na každé čakře odehrává,
když to děláte. Tam si zapisujete zvýrazněný přísun anebo
menší přísun hormonů, protože každá ta čakra má svůj
žlázový systém. To znamená, vaší myšlenkou roztočíte buď
míň hormonů, nebo víc. A to vás po určité době v tom těle
dostihne v nemoci nebo v bolesti. Vy jste ti, kteří ovládají
cítěním tuhle hmotu. Vy jí velíte. To je skutečné pravidlo.
Ale ve třetí dimenzi jí nevelíte. Vy si vlastně demolujete tu
schránku, ve které žijete. Teď už přicházejí informace pro
to, abyste jí veleli, abyste zjistili a mohli si vyzkoušet, jak to
funguje. A tehdy, současně s tím, že už budete vědět, jak se
máte v tom těle chovat, si pak můžete vzít na pomoc třeba i ty
bylinky, které vám uleví. Ale musíte se učit. Kdybyste jen
používali prostředky pro to, aby se vám ulevilo, a dělali pořád
věci dál, pořád vám bude zle.
Mám kamarádku, která … víte, já
jsem člověk, který se ráno vzbudí a je šťastný, že je na
světě. Jsem ráda. Ale jsou lidi, kteří když se ráno vzbudí,
tak než se rozkoukají, tak se tak mračí a jsou otrávení, a tu
špatnou náladu rozhazujou okolo. A tahle moje kamarádka byla fajn,
kromě rána. Přišla, otevřela dveře, a teď na ni nikdo nesměl
promluvit. „Ať na mě nikdo nemluví!“ A tenkrát měla malou
čtyřletou holčičku, která tak štěbetala, a ona ji obrovsky
seřvala. Pak ji to mrzelo. Takže tam byla agresivita zlosti, a
výčitky. Tahle žena minimálně třikrát týdně, když přišla
z práce, byla naložená ve vaně, protože měla neustále zánět
močového měchýře, a žlučníkové záchvaty. Já trpělivě
vysvětlovala: „Podívej se, ty přijdeš se špatnou náladou,
copak ta holka za to může, nebo my za to můžeme, že jsi se
nevyspala nebo málo vyspala nebo co … ty to uděláš, a vzápětí
si to vyčítáš, a ještě si zhoršíš ten pocit. Takový člověk
přijde s blbou náladou, a pak je mu ještě hůř. A pak večer je
ti z toho špatně.“ Dlouho jsme mluvily, já jsem tam přijela
vždycky jednou za měsíc na návštěvu, tak jsme to vždycky
probíraly... Dneska už to nedělá. Dneska má žlučník v
pořádku, a po zánětech močových cest ani památky.
Ano, vy přijdete o jakoukoli nemoc,
když vám dojde, že tam máte být vy jako bohové, že se tam máte
pustit. To jsou věci, které ten člověk třeba odkoukal v rodině,
a teď si myslí, že to tak má být, že se tak člověk má
chovat. Tak to ne. (03:02:31)
Žádné komentáře:
Okomentovat