Přednáška Ústí nad Labem 1. část, 13. 9. 2013

Ústí nad Labem 13. 9. 2013 – (00-42:27)

Vítám vás po velice dlouhé době, protože vlastně v Ústí jsem byla naposled na konci dubna, a těch pět měsíců se nám zdálo strašně dlouhých. Ale ono to obrovsky uteklo, utekly mi i prázdniny, protože se každý den dělo něco neuvěřitelného, a děly se spousty zázraků, a dělo se to i proto, abych vám je potom mohla vyprávět. Vidíte, že jsem slepičí prdelka. Abyste vnímali pohledy směrem ze 3D a směrem k 5D. Je to velmi důležité.

A navíc, teď se děje velmi hodně věcí, co se týká korespondence, kdy lidé píšou dost důležité dotazy, a já opravdu nemám čas odpovídat. Snažím se, věřte mi, nosím to s sebou všude jak kočka koťata, i v telefonu. Pak píšu nesmysly, protože ten prst mi tam naťuká jiný písmena, a když si to pak přečtu, říkám si, chudáci lidi. Já se vám všem omlouvám, už se snažím, už jsem to zjistila, že mám takovýhle překlepy, doufám, že to pak neluštíte jako křížovku. (:-)) Takže, už jsem vědoucí v tomhletom smyslu, pro mě všechny tyhlety média jsou nepředstavitelným problémem.

Já jsem tady vlastně takový mimozemšťan, který se nahustil do toto těla, do hmoty Ivy, a teď se snaží předat vám všechny informace, jak se orientovat a jak se vymanit z těch vašich stavů, které ještě ze 3D vypadají a prožíváte je jako utrpení.

Dotaz: Co znamená "konat tělem, ne emocionálně"?

Jak je myšleno v různých  situacích „konat tělem, ne emocionálně“? (Opava 28. 9. 2013, 3:51:33)

Aha, to  mě nenapadlo, že to nepochopíte. Poslyšte: Udělám v každé situaci tělem, co se má. To znamená dejme tomu, třeba taková hloupost, napasujte si to na jakoukoli situaci: třeba někdo rozlije někde vodu, kýbl vody. Já nebudu zuřit, nebudu si říkat, jé to je hrůza, já teď musím to uklidit. Nebudu fňukat, nebude mi to vadit, že to musím uklidit. Já tělem půjdu a uklidím to. Pozor, já půjdu tělem i tehdy, když jsem to nerozlila já. Pomůžu těm lidem. To tělo použiju jenom jako nástroj opravy toho prostředí, toho, co se tam stalo. Napasujte si to na cokoliv. Něco se vám rozbije, někdo vám něco provede. To jsou zkrátka věci, které musíte dodržet.

Pamatuji si – a to už je velká pochvala pro mého muže, on je anděl – když přijel můj muž na čas zpátky z Ameriky, tak hned druhý den přišel o peněženku. Protože ji měl takhle v kapse v kalhotech. První den jsme se šli projít, takhle jsem ho objala a cítím tu peněženku v kapse a říkám mu, hele, Češi jsou hodně šikovní, nenechávej ji tam. A on říkal, ále prosímtě, vždyť se podívej, jak já to drsně doluju, a fakt to hodně těžce tahal z kapsy. Říkám, jak myslíš, ale věř, že jsme hodně šikovní.

Představte si, že druhý den odjel, do velkého města a tam se stavil v bufetu a volal mi: Nemám tam tu peněženku? Já říkám, nemáš, teď jsem luxovala, vytírala, to bych ji někde našla, tady není. A on: Tys měla pravdu, já ji nemám. A teď jsem čekala, protože on další den přijel, na jeho reakci, já se vždycky strašně těším, je to zábava. Přijel, sedl si, seděl za stolem, zvedl oči a s takovým obrovským mírem říká: Tak jsem ti přemejšlel o tom zloději. Já říkám: To mě zajímá. A on říká: Ten je šikovnej …. (:-)))) Super, to je ono. Co můžete dělat, tohle tělem neopravíte. S tím se musíte zkrátka smířit. Proč emoce? Pochvalte ho. Fakt, to jen tak někdo nedokáže.

Dotaz: Proč dnešní generace trpí revmatismem?

Proč dnešní generace trpí revmatismem, ubýváním chrupavky a depresemi? (Opava 28. 9. 2013, 3:45:47)

Víte, ono to není tak úplně, že dnešní generace, to tady bylo vždycky. Planeta byla ve 3D, to znamená v dualitě, poměr špatnosti a dobra byl nevědomý. Lidé tady prožívají, že to je dobré, to je špatné, protože vidí věci přes iluzi hmoty. To, co se vám hodí, je pro vás dobré, to, co se vám nehodí, je špatné. Podle toho posuzujete svět. Taky jste si mohli někdy v životě všimnout, že to, co je pro vás dobré, může být pro druhého špatné, a naopak.

Člověk, který takhle odmítá, vlastně nepouští to svoje božství do těla, protože podléhá vůli člověka, iluzi, že je hmota. A s tím souvisí vlastně i destrukce těla. Jednak už jste si asi uvědomili, že člověk se podle duchovnosti i stravuje. Ano, jakmile změníte duchovní stav, začnete jíst úplně jiné věci, a není to tím, že byste se na to zaměřili, že byste to jíst chtěli, ale začnete mít úplně jiné chutě. A dobře poslouchejte, člověk by měl jíst skutečně to, na co chuť má, protože když už potom jste v určité výši bez egoismu, tak si tělo samo řekne.

Znám třeba ve svém okolí člověka, který byl vyloženě masožrout, a najednou, ze dne na den, asi 3 měsíce nejedl maso. Ono mu nechutnalo. On z toho byl i nešťastný, ve smyslu že tomu nerozuměl, ale obrovsky se přetvořil i fyzicky, začal vypadat úplně jinak. Teď maso zase jí, ale už to není tak extrémní jako předtím. Velice mu to pomohlo, pro jeho organismus to byla obrovská kúra. Je to mimochodem obrovsky optimistický člověk. Já se nedivím. Před týdnem jsem ho potkala ve večerce, a říkám mu, Tomášku, jak se máš? A on se pořád tak usmívá, a říkal: Ivanko, kdyby to bylo lepší, tak už to snad ani neunesu.

Dotaz: Co je celek a oddělenost?

Co je celek a oddělenost? (Ústí nad Labem 2, 13. 9. 2013, 00:00 – 9:16)

Zkuste si prosím vás uvědomit, co je to celek. Celek je všechno, to znamená, Bůh je celek. Ta část, která se vtělí do hmoty, je v nevědomosti, a zapomene na to, že patří k celku, a pak prožívá různé hry svého života, kde jsou boje a různé odpory a různá nepřijetí, než jí dojde po čase, že to není nutné, a vyvine se do takzvané zralosti, kdy pochopí, že je celek.

A co to znamená oddělenost? Poslední fází oddělenosti je zdánlivě jednoduchá věc, kterou jste byli navedeni, abyste dělali. Uvádějí to dokonce i dnešní autoři duchovních a dokonce vysoko duchovních knih a záležitostí. Mnozí lidé, když to řeknu, jsou vyděšení. Je to prosba, nebo i modlitba. Zkuste si představit, když o něco prosíte, třeba i pro druhé lidi. Třeba aby byli šťastní. Tak chcete něco jiného než je. To je pravda. Nerespektujete vývoj toho člověka, který v tu chvilku si připadá nešťastný. Ale on si vlastně navolil osud, který má přijmout, aby se naučil být šťastný a najít to štěstí v sobě, které tam žije. Každý člověk toho Boha v sobě má, i to štěstí, které je bezpodmínečné.

Člověk ve hmotě si vytváří: Já budu šťastný, až budu mít pět miliónů. Já budu šťastná, až budu mít chlapa blonďáka s modrýma očima. Do té doby šťastná nebudu. To jsou podmínky, které si lidé dávají svým egoismem.

A samozřejmě, protože planeta byla do této doby ve 3D, tak jsme měli nastavenou bibli na 3D. Už tam byly náznaky, které se týkaly pětidimenzionálního světa, a jsou nastavené i v Otčenáši. Ano, buď vůle tvá jak v nebi tak i na zemi, to je 5D. Já jako Bůh souhlasím s tím, co se děje, i když vlezu do hmoty na tu Zem. Je to moje vůle. Ale na konci Otčenáše už je to jinak: Ochraňuj nás od všeho zlého. Už tam byl nádech nějaké reality, ale tady je najednou nastavená modlitba, bránění se, což je stav 3D, neboli oddělenosti. Proto dnes mnozí lidé, kteří dnes ještě nejsou připraveni nechtít něco jinak, nesouhlasí.

Dotaz: Jsou rodinné konstelace magie?

Rodinné konstelace jsou také magie? Přijímají se tam věci nepřijaté. (Ústí nad Labem 2, 13. 9. 2013, 34:24)

Už víte, že vše je dobré. Člověk, který jde z nevědomosti, si musí prohlédnout, že nějaké minulé životy existují. Protože my jako nevědomí často nevěříme, jsme nevěřící Tomášové, a ten člověk si potřebuje ověřit, že to není nesmysl, že ho někdo nepodvedl. Pro tyhle lidi jsou rodinné konstelace dobré, protože si ověří, že najednou něco viděli. Zase samozřejmě mu to dělá buď bílý mág, nebo černý, tam se to prolíná v různých takových jemných odstínech. Nicméně člověka, který by tam šťoural jako už vědomá bytost, toho by to obrovsky zablokovalo.

Takže vidíte, že každý člověk to má v osudu úplně jinak nastavené. Když vy jste ve stádiu těchto informačních polí, které vám předávám, už tyhle věci nejsou pro vás. Bylo by vám zle, protože byste spadli z nějaké třídy třeba o dvě níž, a bylo by vám mizerně. Bylo by to takové vnitřní selhání.

I zvědavost, věřte mi. Jestliže jsem buňka božího těla, tak všechny informace ke mně přijdou přesně v pravou chvíli. A když budu sama o své zvědavosti šťourat do všech blbostí …

Proto vám nedoporučuji moc surfovat po internetu. To vám tak zaneřádí hlavu … to je virtuální svět, který na sebe stahuje pozornost. Ten Satan to má skutečně hezky vymyšlené, fakt je to dobře udělané, takže vás to stáhne a nevnímáte skutečnou realitu, věříte všemu, pak se bojíte, co všechno tady teď existuje, jaké bytosti se tady pohybujou … podívejte se, vy máte nastavený svůj osud. Jestliže se s něčím takovým máte setkat, tak se s ním setkáte, když ne, tak ne, ale když se bojíte, tak si to k sobě přitáhnete. A to už je vaše fáze odmítání něčeho, to znamená, že to musíte prožít.

Už jsem řekla, že svět, to všechno, jste vy. To znamená, že když odmítám svět, svět odmítá mě. Když se bojím světa, svět se bojí mě, to znamená, že útočí. Všechna pravidla jsou nastavená, ale tvoříte to vy. Samozřejmě v osudu máte jestli to ještě dokážete udělat nebo ne, to už je stanovené, což vy nevíte.

Dotaz: Čeká nás ještě další inkarnace ve 3D?

Pokud člověk přijme svou současnou karmu, čeká ho ještě další inkarnace ve 3D? (Boskovice 96, 36:05)

To záleží na tom, jak to máte nastavené. Když přijmete to, co se děje, a jste spokojení, že se to děje, skutečně už nic neodmítáte, ani situace, pak už jste v té spokojenosti trvale, což je zrušení oddělenosti, a jste v 5D. Pokud byste to nedokázali a přece něco byste chtěli jinak, byl by tam nějaký prožitek nespokojenosti, záleželo by jenom na vašem Nadjá, kam vás umístilo v tom bodě B.

Kdysi nám s mým mužem řekli andělé: Budete se divit, kdo všechno se do té pětky dostane. A můj muž je vždycky zvědavý a ptal se: Jak to? A ten anděl říká: No, ono to totiž nejde uříznout takhle jako řez. To vy už dneska taky víte, že se to prolíná, to je takhle jako prsty. Takže, vždycky tady zůstane ještě někdo na dočištění minulých věcí. Potom ti lidi dožijou svůj život a odkráčí. Takže, vždycky tady někdo na prozkoušení a dočištění pocitů bude, to je to prolínání stavů, ale to nic není.

Nedávno jsem byla v Českém Krumlově, byla jsem tam na zámku, a těsně před prohlídkou mi přišel mail do telefonu – když tak čekám na něco, tak si to vždycky prohlídnu – a tam mi psala nějaká holčina, asi 27 let, a byla vyděšená. Napsala mi: Byla jsem u nějaké mystičky, něco jako vy, a ta paní mi před časem, když jsem u ní byla, řekla, že už jsem v nějaké deváté úrovni, a teď jsem klesla do pětky, a že nemám šanci, že jsem úplně blbá a nikam se nedostanu. Teď mám doma nervy – holka úplně rozhozená. Tak jí říkám: Prosím vás, máte hlavu? Přemýšlejte. Pětka je trvalá spokojenost a neublížení jiné bytosti. Jestliže vám někdo takhle ublíží takovouhle řečí, tak ani sám nemůže být v 5D. Pátá dimenze je celek, to znamená, že já nemůžu ani myšlenkou ublížit člověku, a pokud ho takhle vyděsím …