(44:00) Nicméně,
začal další rok, já jsem začala tento rok 19. ledna, a do 30.
června jsem měla jediný volný víkend, který byl o velikonocích,
takže začalo další kolo, takový ten maratón. Krásný, každá
ta přednáška je jiná, jiní lidé, krásná atmosféra, vždycky
se na vás obrovsky těším. Au už jsem si to užívala jinak, ten
další rok byl jiný, taky hezký. Nicméně přece jenom ještě
nějaký sebemenší pocit tíhy tam asi byl. 30. června jsem
skončila, a teprve druhý den jsem pocítila únavu. Jako když
dostanete vysvědčení, odnesete si ho domů, a teď najednou
zjistíte: Jé, mám to za sebou. Já jsem pak druhý den v neděli
spala odpoledne tři a půl hodiny, jako když vás někdo hodí to
studny, chcete se vytáhnout na povrch, ale zase vás to nějak
stáhne dovnitř, pořád jsem se nemohla vzbudit. Ale byla jsem
šťastná jako blecha.
Ale přece jenom v
srpnu jsem v té noze cítila už ne stín, ale jakoby těžkou nohu.
Představte si, Lucinka přiletěla pro kluky 28. srpna. Tu noc
přijeli pozdě, byli všichni u taťky na večeři, já jsem jim
otvírala, nešla jsem si lehnout, přijeli až o půlnoci, a pak
jsem usnula. Byla jsem sama v ložnici, a najednou se v mém těle
rozsvítilo, a já jsem viděla v té noze dva žhnoucí body. Ta
noha strašně bolela, ale strašně. A jak jsem tam viděla ty dva
body, tak hladina egoismu vám tam hned něco hodí: Tak jo, máš
embolii, něco se ucpe, umřeš. Hele, já byla tak šťastná, že
jsem si to odkroutila v té hmotě … Že jsem už vám všechno
řekla, on to ví nejlíp, žejo. Já jsem to přijala: Jo, tak jo,
aspoň tady je Lucka, kluci tu nebudou sami, aby mě křísili …
(:-) Byly tam samé pozitivní pocity. V tu ránu se mi obrovsky
rozsvítilo srdce, a ta zář takhle vytékala do toho tunelu, vidíte
tady tu zkumavku, jakou vždycky maluju. Z toho srdce tekla obrovská
zář božství, a když mi dotekla do té nohy, ze vteřiny na
vteřinu všechno přestalo. A od té doby jsem čistá. Ano, to je
poslední platba (:-).
Takže systém,
který vám potřebuji vysvětlit. Vrátíme se k bílým mágům.
Ano, oni už jsou hrozně hodní, mnozí z nich už si ani neberou
peníze, přestože třeba sami nemají. Oni už chtějí pomáhat.
Ale tohle je ještě zasahování vůle toho bílého mága, i vůle
toho, kdo na sebe nechá sahat. Já vím, že vám možná úplně
převrátím systém hodnot. Věřte mi, je to pro vás strašně
důležité. Teď je hodně bílých mágů, kteří přestali
chodit, a vysvětlím vám, proč. Mají problémy s první a druhou
čakrou.
Co dělá bílý
mág? Léčí. Má už v sobě obrovské množství Boha, ale on si
to přivlastňuje. To znamená, že u bílých mágů je období, kdy
v různé míře ti lidé prožívají takzvanou – teď dobře
poslouchejte – duchovní pýchu. Umím něco líp, než druzí. Ale
Bůh je prožitek, miláčkové moji. Jestliže já si o sobě
myslím, že jsem lepší, v tu ránu – protože žiju v celku –
si myslím o druhých, aniž bych to v hlavě vyslovil, že druzí
jsou horší. Je to tak? Pozor, to není všechno. Bůh nezná
hladiny toho vašeho „horší“. On zná pouze stav dobrý. Pro
něj je všechno dobré. On ví, že si sem přicházíte odložit
zkušenost a všechny egoismy. To znamená, že on zná jenom dobré,
a všechno ostatní, byť by to bylo jen trochu horší, je špatné.
A to se odehrává na první čakře.
Tam souvisí i
jiné lidské vlastnosti: ctižádostivost – ta plodí duchovní
pýchu. To jsou všechno návaznosti, které vy nevnímáte, protože
se díváte do toho vnějšího světa a považujete ho za realitu.
Ne, všichni, jak tady sedíme, se díváme na jeden jediný svět, a
každý ho vidí jinak. Protože ono to nejde zvnějšku dovnitř,
ono to jde z nitra ven. Ano, z nitra ven se promítá stav vašeho
světa. Jestliže ho vidíte jako dobrý, stáváte se Bohem.
Souhlasíte, neuzavíráte se čakerním systémem. Ale pozor, tam
musí být všechno. Vše, co existuje. Nezapomeňte, že vše je
dobré.
Nedávno mi napsal
človíček, který nepochopil – samozřejmě, ono je to správné,
lidi se ptají, tím jsem vždycky načerpala náběr toho, abych vám
to mohla vysvětlit zase jinak, protože někdo z vás by to tak
samozřejmě mohl chápat - psal mi, že podporuju lékaře, a
zatracuju léčitele. To není pravda. Každý stav je dobrý v tom
prožitku, co člověk prožívá. Jestliže už jste ve stavu, kdy
přicházíte k pokoře, už vám dojdou věci, které vyprávím.
Jestliže ještě ne, a ještě nějaký čas chcete léčit, musíte
léčit. Vaše nitro ještě potřebuje zkušenostmi získat další
prožitky, abyste si doplnili informace a zjistili po čase, to je
jedno jak dlouhém, že jsem vlastně měla pravdu.
Věřte mi, i
nemoc je vaší cestou, tu poslední si musíte zaplatit sami, a
ještě být rádi, protože ona vám pomůže pochopit. Teď mi psal
jeden léčitel. Já se na něj moc těším, věřím, že bude
slyšet tuhle audionahrávku. Sejdeme se, až budu tento měsíc v
Hostýně. On se věnoval hodně lidem, je to velmi hodný člověk,
mezi bílými mágy jsou velmi hodní lidé, kteří neví tyhle
informace. Teď je velmi nemocný. Měl na mě otázku, jak je možné,
že na mých stránkách je nějaké rekonektivní léčení. Já
jsem říkala, vidíte, to je dobře, že se na to ptáte. Protože
ten, kdo poslouchá moje přednášky, ten by si to nikdy nenechal
udělat. Ale já zase nikdy nepovažuji nikoho za špatného. Když
mě někdo požádá, jestli si tam něco takového může dát –
samozřejmě nebude tam nějaká propagace fašismu, to už jsou
extrémy …
Vy musíte všichni
pochopit za sebe. Já každého člověka v jakémkoli vývojovém
stupni považuji za dobrého. To je vývoj pravdy. Protože už víte,
že každý člověk má svoji pravdu. Co to ta pravda je? Pravda je
vaše vývojová hladina duchovnosti. Je to náběr součtu všech
vašich emocionálních zážitků a výdobytků, zkušeností, které
jste měli ze všech minulých životů, ale i z tohohle. Zkuste si
představit, že i v tomto životě jste se vyvíjeli. Měnili jste
názory, podle toho, co jste prožili. Dřív by vám to nikdo nemohl
vysvětlit. A člověk, který bude už nestranný a blíží se k
hladině pokory, už neumí obvinit druhého člověka a přít se s
ním: Ty nemáš pravdu, mám pravdu já. Ne. On má svoji pravdu,
protože on si došel do svého duchovního vývoje. A jenom tihle
lidé, kteří respektují pravdy druhých lidí, mohou znát pravdu
skutečnou. On totiž stav těla Božího je vždy součtem všech
pravd jednotlivých buněk. To je maglajz, co?
Tady vidíte, jak
se všechno vyvíjí. Protože v tom hmotném světě je to jako v
lidském těle, i tady umírají buňky. Narodí se, a ty, co se
narodí, se vyvíjejí od dětství do odchodu. To znamená, že ta
pravda je pořád jiná. Ono vás to brzy omrzí stát si na nějaké
té pravdě (:-). A naopak, většinou jsme tady prozkoušeni na
třetí čakře, spousta lidí neumí uznat a přiznat pravdu druhých
lidí. A jsou tam boje a určitá tvrdohlavost, ta vám zdemoluje
kolena... Moje holky vždycky říkaly: Ty jsi věděla, jak to
dopadne, a tys nás do toho pustila! Já říkám: No jéje, to je
pro mě nejlehčí cesta. Já jsem věděla, že se vám nic nestane,
jenom že sklidíte zkušenost. Přece se s vámi nebudu dohadovat.
Už vůbec bych vás nezbila. Tak jo, tak si to udělej. Já jsem ti
směla poradit, když jsi nechtěla, už to víš. Paradoxně, vidíte
to, jak je všechno dobré. Ten stav jejich učení probíhal velice
rychle, strmě, a bez mých extrémních zásahů, a už vůbec ne
negativit. Ano, vývoj se musí respektovat.
Stav 5D je velmi
zvláštní. Tady už neexistuje utrpení. Teď ve svém okolí mám
ženu, kterou velmi miluji. Přišla o syna, který si sáhl na svůj
vlastní život. Ale ona je vědoucí, ona je velmi čistý člověk.
Musím vám to vyprávět. Je to samozřejmě anonymní. Ona je
opravdu velmi dobrá, známe se velmi mnoho let. Je to dávno, co
měla výklad.
Ten človíček,
který si sáhl na život, byl velmi egoistický a tím pádem velmi
trpěl. Každý člověk, který podléhá hladině, která za vás
mluví a neumí se jí zbavit, velmi trpí. Stav egoismu znamená, že
chcete něco jiného než je. Stav Boha je, že souhlasíte, že je
to tak, jak to je. A to je obrovský úkol pro lidi, kteří ten
egoismus mají ještě velmi silný. Jestliže já jako človíček v
5D vím, že jsem si nabrala celý osud, ten tunel, který se přede
mnou otevře, já jím jenom procházím. Nic jiného. Ono se to
všechno stane.
A pozor, už jsem
vám vyprávěla, že máte velmi malou vůli. Bod A až B je ten
tunel, a vy smíte odporovat, ale v určité šíři. A ten človíček,
o kterém jsem říkala, mi napsal jednou, že teda ale někteří
autoři uvádějí, že tu vůli nějakou máme, že máme velké
množství těch rozhodnutí, jak to proběhne. Ano, to je pravda.
Ale i to množství je nepatrná, zlomková část, velmi malá. Já
vám to vysvětlím.
Váš osud je
nastavený z bodu A do B, protože kdyby to tak nebylo – učíme se
ve skupině – tak by nastal chaos ve vývoji celkového božího
těla. Takže my tady máme narození - to je bod A, jdete do bodu B, bod B je to, co se máte naučit,
a šíře osudu je tohle. Jestliže škubnete a řeknete ne, dostanete
facku z toho vnějšího světa, protože vše je energie, aby vás
to narovnalo. A teď pozor: šíře vaší vůle je jen rozsah
prožitku emocí, jak to ovlivníte, jak to odmítnete. Já vám
přicházím vysvětlit a naučit vás z toho jednu jedinou variantu:
pokoru. A to je ta rovná čára. Přijetí. Já vás učím jenom
jedné jediné věci. Spokojenosti. Protože ve spokojensti zabijete
ego.
Víte, myšlenky
za vás tvoří hranice egoismu, neboli zákona hmoty. A ta mluví
sama. Zkuste si představit, ukážu vám mechanismus. Já jdu
životem, a jsem pořád spokojená. Ano, teď mi přišel někdo
něco udělat, děkuju, vybils mi karmu, ulevilo se mi. Vy jste pořád
lehčí a lehčí. Ten člověk si to zapsal sobě, on to neví, já
ho miluju, já s ním soucítím, nic jiného nevnímám. A ta
spokojenost, se kterou kráčím životem, ať se děje co se děje,
i situačně, hmotně, mi tlumí vznik myšlenek. Já fakt nemám
myšlenky. Ty myšlenky vás oddělují, vidíte to?, oddělují od
Boha. Je to logika člověka. Vy je tvoříte, protože je přijímáte
za své.
Dívejte. Teď mi
někdo přijde něco udělat, kopne mě třeba do zadku za něco. Jestliže já
ho budu považovat na jedničce za špatného, už následující
vteřinu jsem v minulosti. Ano, vy tak tvoříte myšlenkami
minulost. Proč to udělal, on je blbej, zlost a jakékoliv odmítání
tvoříte už do minulosti. Už nejste tady v přítomnosti, už
nevidíte, co se tady děje úplně stoprocentně, protože myslí jste tam. Anebo, tvoříte
myšlenky směrem do budoucnosti, kde máte buď naděje, tam si
malujete představy, jak to bude lepší. Ale vy tam ještě nejste,
a pozor, budoucnost je hotová, tu už jste si dávno jako Bohové
vybrali. Anebo se bojíte, co bude. To je všechno iluze, ono to
neexistuje. Ta minulost už neexistuje, ta budoucnost taky ne. Je
stav trvalé přítomnosti. Ale musíte vědět, že je zbytečné
řešit věci, které byly, a řešit věci, které budou. Ony
přijdou samy. A věřte mi, zažijete obrovské zázraky. (01:01:00)
Žádné komentáře:
Okomentovat