Řadu let špatně spím,
nic se nelepší ani po vyslechnutí tvých přednášek. Spím zhruba hodinu a pak se probudím a někdy nespím až do rána. Je mi
ještě pomoci nebo to mám brát jako úděl? (Opava 28. 9. 2013,
3:57:32)
Většinou je
nespavost i tím, že začnete obrovsky přemýšlet. Jakmile člověk
nespí, většinou nastartuje takový ten motor přemýšlení.
Existuje i pomoc
přes jídlo, abyste nejedli věci, které vám zvedají tlak.
Dále, nevím,
kolik vám je let, tam je taky možnost toho, že jak stárneme, tak stárne kůže, která obsahuje receptory, které odečítají dobu slunce.
To znamená, že vám chybí hormon, který „zařizuje“ spánek.
On se má nastartovat asi ve 4 hodiny, to znamená, když se blíží
doba odchodu do postele, a pak to vrcholí ve 12. Je to individuální.
Ke stáru taky
člověk spí míň, protože potřebuje míň spánku. Moje maminka
strašně špatně spí. Třebas v noci vůbec neusne. Druhou noc spí
třeba 3 hodiny, a čtvrtou noc úplně omdlí, v tom smyslu, že spí
jako zabitá, od večera do rána. Jednou jsme šly teď nedávno
spolu ze hřbitova, a ona říkala: Dneska jsem se tak vyspala …
jednou za čtyři dny. A měla takovou blaženost v obličeji: To ti
je tak úžasný … Já říkám: Vidíš to, to bys bez své
nespavosti nikdy nemohla prožít, tuhle blaženost (:-))). A ona:
To jseš celá ty! Ale smála se a říkala: Máš pravdu. Musím
uznat, že máš pravdu. Víte, na moji maminku funguje paradoxně
kafe. Když nemůže spát, jde do kuchyně, uvaří si kafe a usne
jak špalek.
Většinou je to
ale skutečně tím přemýšlením, to nastartujete a řešíte pak
nějaké svoje problémy, u každého člověka je to jiné.
Mohly by tam být
eventuelně nějaké blokové věci, ale nemusí být.
Když vám to bude
vadit a půjdete do postele už s tím, že vám to vadí, že určitě
neusnete, tak si pište, že neusnete, protože tam už si to
programujete. Taková ta obava, co tam bude. (4:00:55)
Žádné komentáře:
Okomentovat