Dotaz: Co znamená "konat tělem, ne emocionálně"?

Jak je myšleno v různých  situacích „konat tělem, ne emocionálně“? (Opava 28. 9. 2013, 3:51:33)

Aha, to  mě nenapadlo, že to nepochopíte. Poslyšte: Udělám v každé situaci tělem, co se má. To znamená dejme tomu, třeba taková hloupost, napasujte si to na jakoukoli situaci: třeba někdo rozlije někde vodu, kýbl vody. Já nebudu zuřit, nebudu si říkat, jé to je hrůza, já teď musím to uklidit. Nebudu fňukat, nebude mi to vadit, že to musím uklidit. Já tělem půjdu a uklidím to. Pozor, já půjdu tělem i tehdy, když jsem to nerozlila já. Pomůžu těm lidem. To tělo použiju jenom jako nástroj opravy toho prostředí, toho, co se tam stalo. Napasujte si to na cokoliv. Něco se vám rozbije, někdo vám něco provede. To jsou zkrátka věci, které musíte dodržet.

Pamatuji si – a to už je velká pochvala pro mého muže, on je anděl – když přijel můj muž na čas zpátky z Ameriky, tak hned druhý den přišel o peněženku. Protože ji měl takhle v kapse v kalhotech. První den jsme se šli projít, takhle jsem ho objala a cítím tu peněženku v kapse a říkám mu, hele, Češi jsou hodně šikovní, nenechávej ji tam. A on říkal, ále prosímtě, vždyť se podívej, jak já to drsně doluju, a fakt to hodně těžce tahal z kapsy. Říkám, jak myslíš, ale věř, že jsme hodně šikovní.

Představte si, že druhý den odjel, do velkého města a tam se stavil v bufetu a volal mi: Nemám tam tu peněženku? Já říkám, nemáš, teď jsem luxovala, vytírala, to bych ji někde našla, tady není. A on: Tys měla pravdu, já ji nemám. A teď jsem čekala, protože on další den přijel, na jeho reakci, já se vždycky strašně těším, je to zábava. Přijel, sedl si, seděl za stolem, zvedl oči a s takovým obrovským mírem říká: Tak jsem ti přemejšlel o tom zloději. Já říkám: To mě zajímá. A on říká: Ten je šikovnej …. (:-)))) Super, to je ono. Co můžete dělat, tohle tělem neopravíte. S tím se musíte zkrátka smířit. Proč emoce? Pochvalte ho. Fakt, to jen tak někdo nedokáže.

Napasujte si to na cokoli. Zkrátka, vy nesmíte emocionálně prožít odpor k tomu konání, k té situaci. Když mi někdo ukradne peněženku nebo ji ztratím, tak se s tím musím smířit. Někdy to má být tak, že ji má najít někdo, kdo je zrovna ve špatné situaci, a nemá tam být kontakt na vás, to jsou věci, které jsou nastavené. Vždyť vy jste všechno, ať ty peníze někdo dostane, vůbec o nic nejde. Věřte mi, že když se s tím smíříte, tak vám okamžitě přijdou další. Ale pozor, pak nesčítejte, to už je egoismus: Mohl jsem mít dvakrát tolik … (:-))) to už ne. Tady je prozkoušeno, jak jste se s tím smířili.

Aha, tak ono to pokračuje: například zfetovaná dcera, která přijde pozdě v noci domů. No, to je síla. Víte, když budu mít takovýhle problém, tak tomu dítěti samozřejmě pomůžu. Pomůžu mu tak, aby ono samo sobě neublížilo. Dám jí najíst, nechám ji vykoupat, uložím ji, budu se snažit, aby pochopila ona sama a chtěla jít na léčení, budu se snažit, abych jí vysvětlila, že tudy cesta nevede. Že tahleta cesta vede do pekla. Protože ona demoluje nejen sebe, ale i mě. Ale budu taky vědět, jako člověk 5D, že tento osud jsem si zvolila, a že to mám vyřešit. Nebudu ji zatracovat, nebudu ji odsuzovat, ale pokud bude pokračovat a budou přibývat věci, kterými by ubližovala sobě, třeba že by byla schopná krást v tom bytě a prodávat to a nebrala ohledy vůbec na nic, tak už i jí musím pomoct jenom tím: chceš vykoupat, vykoupej se, zase odejdi. Dám ti jídlo, najez se, zase odejdi. Protože já jsem schopna ti pomoct kdykoli, ale jen když ty k tomu něco uděláš. S velkou láskou. A pak už je jenom na ní a na jejím osudu, jestli pochopí nebo ne. Není řešením, že toho člověka odmítnete jakoukoli emocí. Tím se demolujete, ale nic nevyřešíte. Takže skutečně jenom mechanicky, žádný odsudek.

I to, že to přijmete nitrem v klidu, může znamenat, že ona bude mít sílu k opravě a k nastolení nějakého nového stupně režimu svého života. I tohle jsou pravdy. Někdy my sami si myslíme, že ti druzí dělají blbosti, ale my sami nejsme schopni zastavit svůj egoismus, jak by to mělo být. (3:57:32)