Iva Adamcová, z přednášky Bystřice pod Hostýnem, 19. 10. 2013
3:57:00 Otázka: Jsou podle tebe dobré meditace
s mistrem?
Je dobrá cesta do Indie?
Víte, všechny cesty vedou k jednomu
cíli. To už víte. A vy vždycky máte v osudu nastaveno, k čemu
vás to dovede. Ale věřte, že někdy méně znamená více.
Jestliže si vyberete jednu cestu, běžte touhle cestou, ať je to
bhaktijóga, ať je to karmajóga. Všechno ale máte v osudu
navolené. Váš osud je jedna jediná cesta, kde Bůh si naplánoval
přesně pozice s lidmi a situace, které máte prožít. A už
tohleto přijmout je meditačním stavem. Ten pocit klidu je skutečně
meditační stav.
Takže vidíte, že meditace, které se vedou
tímhle způsobem, že někam chodíte a vedete se někým, jsou teprve
tehdy, kdy neumíte v tom běžném životě se zklidnit a přijmout
ten život takovým, jakým je. Je to vlastně taková náhražka. Je
to ale dobrá náhražka, samozřejmě, když už jí umíte využít.
Víte, spousta lidí poslední léta
jezdí do Indie. Ale věřte mi, v té Indii je velice málo
duchovnosti. Tam je takové utrpení, tak strašná bída, tak
strašná špína, že vy vlastně … to, co tam potřebujete
zjistit, je to, že tady doma řešíte úplný h...o. Taková žena,
která tam pojede, protože její manžel furt nechce dělat to, co
by si představovala, pořád je nespokojená, že támhle nevytře
nebo támhle po sobě něco neuklidí, ta už pak neřeší jeho
ponožky a nic, když uvidí tu mizérii toho života, kterou tam
zažije. Ale zase, bez toho, že byste do té Indie jeli … tam
zjistíte, v té Indii, že to bylo zbytečné tam jet, že jste tam
tu duchovnost nenalezli, ale výtěžek z toho pochopíte vedle toho
svého muže doma.
Lidé si tam do té mizérie jdou pro pokoru
přijetí svého vlastního života tady a teď. Ale museli tam jet,
museli tam v tu chvilku jet, protože bez toho by to nepochopili. I
kdybych vedle nich stála celou dobu a říkala jim: Přijmi ho,
vždyť on je báječnej, dívej se na jeho klady, přehlížej jeho
zápory … každý z vás je v něčem dobrý a v něčem pokulhává,
ale proto si přišel pro to opravení. To přijetí člověka jako
celku je skutečně krásnou věcí. Dívat se na něj z těch
lepších fází. Buďte fakt jenom optimisti, a nemusíte nikam
cestovat.
Zrovna ta Indie, když o ní mluvím,
tak patří mezi tři místa na planetě, kde jsou opravdu ty
nejdrsnější osudy, kam se rodíte v prvních životech. Tohle už
máte za sebou. Vždycky si vzpomeňte na pana doktora Tomáše,
který říkával, jak ten kupčík cestoval po celém světě, a
zjistil, že poklad měl doma zakopaný pod hruškou nebo pod
jabloní. To je ono. Vy si nosíte svého Boha v sobě, a nemusíte
ho vláčet s sebou až do Indie, abyste tam pochopili, že vlastně
máte nádherný život. Předtím byste si ho nevážili. Važte si
ho už tady a teď.
Žádné komentáře:
Okomentovat