Přednáška Arkána 15. 11. 2013

Ivanka, přednáška Arkána 15. 11. 2013, 00:00:00 - 00:30:30

(00.00)

Dneska jste mě trochu zaskočili, protože jsem si říkala, bude to večer plný dotazů, budou tady nějaké otázky a odpovědi, a já jsem si pro jistotu už něco namalovala na tabuli. Ale zítra budu mluvit víc, dopoledne bude několik hodin povídání.

Minulý týden jsem dopovídala v Chrudimi, měli jsme domluveno konec v 5 hodin. Pak mě Dan zastavil ve ¾ na 6, tak jsem se probrala, a pak jsem slyšela asi za 20 minut, jak mám unavený hlas. Tak jsem si říkala, to je hezké, to za týden nebudu vůbec mluvit. A prožila jsem tento týden nádherný zázrak. Protože od neděle, pondělí, úterý jsem začala kašlat. To už bylo úplné drama. Pak jsem si řekla: Co, mám být pokorná. Tak pojedu s kašlem. A ze středy na čtvrtek a ze čtvrtka na pátek někdo přišel a něco se mnou dělali, dneska (pátek) jsem ani jednou nezakašlala. Tak na vás teda nemám kašlat (:-))) Tak je to fajn.

Dneska budeme mluvit o pokoře, když jste takhle komorní. Já to mám hrozně moc ráda. Mám ráda i velký sál, ale ten malý je takový bližší. Samozřejmě, asi si ale netroufnete dávat otázky. Byla bych ráda, kdybyste nějaké napsali. Protože kolikrát se stává, že mluvím třeba 3-4 hodiny, a zeptá se někdo na to, o čem jsem celou dobu mluvila. A to jsem někdy bezradná … takže znova. Dan nedávno prý říkal Janě, teda Jano, ta Ivanka je ale trrrrpěliváááá … (:-))) Budeme se od ní učit trpělivosti.

Jojo, trpělivost já mám. To si nedovedete představit, kolik jsem se namluvila do lidí jenom za těch 12 let, co jsem byla doma. Když jsem dělala celý ten základní výklad jednomu člověku, a pak ke mně ti lidi chodili ještě takzvaně na čaj, a ten jeden čaj třeba trval až 10 hodin... To bylo zajímavé, to jsme se probrali a už byla večeře. (:-)) Ono těch přednášek, které jsem udělala, bylo tak skoro ke stu, a když si to spočítáte časově … Kolikrát mluvím stejně, a za hodinu mi přijde do života někdo nový, kdo mi píše … To je ono. Teď jsem o tom mluvila v Chrudimi. Kdybych vám před dvěma a půl lety řekla, že máte být obyčejnými lidmi, tak mě pošlete do háje a nikdo mě nebude poslouchat.

Teď mi přišel krásný dopis od jednoho muže ze Slovenska. On mi tam říká: Já poslouchám audionahrávky od Dana, a po těch třech měsících prázdnin se ty nahrávky úplně změnily, mluvíte o jiných věcech, úplně jinak to na mě působí, je to intenzívnější. Ano, napřed téměř dva roky jsem musela vysvětlovat základní princip výstavby, jak to pracuje prožitkově, přes vaše tělo, přes systém čaker a žláz s vnitřní sekrecí, abyste si uvědomili věci. Teprve když jsem viděla, že už jste trošku nasáli ty informace, které tam přišly, tak bylo nutné změnit výuku, něco dalšího, abyste viděli systém tak, jak bude pokračovat. Jsem prosím vás jenom převaděč. Jsem člověk, který je taková hlásná trouba. Zrovna teď, když se to odehrávalo s mým kašlem a mýma hlasivkama, jsem se ráno smála, protože jsem si připadala jako hlásná trouba, kterou přišel v noci opravit nějaký opravář se šroubovákem (:-))).

To je opravdu systém pokory. Já už jsem to zažila několikrát, kdy jsem přijala i že by mě eventuelně něco bolelo, když jsem přece jenom vsunula Ivu do toho konání, do toho dění, hlavně co se týkalo zátěže na hmotu, na tělo. ¨Já jsem musela na tu Ivu nakonec skutečně zapomenout, jinak by mě to zabilo. A to chci i po vás. Ono je to těžké zapomenout, že nejste jméno a tělo a že jste ten Bůh, který si to vybral, ale vy to krok za krokem budete vnímat, protože planeta teď velice rychle reaguje. Ono je to vlastně jednoduché.

Bůh v prvních třech dimenzích se vyvíjí přes hmotu. Je to skutečně velice malé množství. V celém vesmíru je de fakto asi dvě procenta hmoty, možná méně. Všechno ostatní jsou vyšší dimenze. A toto je pro vás základní. Tyto dvě dimenze totiž prožívají – hlavně ta třetí, ta je časově nejdelší – utrpení. (00:06:03)

Je to utrpení proto, že vy vlastně oživujete tu hmotu, ale neoživíte ji úplně dokonale. Nepustíte tam své božství v iluzi toho, že jste hmota, jméno a tělo. Ale není to tak. A k tomuhle vede velice dlouhá cesta. Ta cesta vede přes utrpení nejen psychické, kdy ten člověk odmítá a prosazuje v iluzi toho, že je tělo a jméno, své potřeby. Paradoxně by dostal všechno, bez jakýchkoli bojů, kdyby přijal pokorně to co se děje. Což vy v tu chvíli ale nevíte. Na tomto obrázku – já ho budu malovat i zítra – to uvidíte.

A teď pozor, ten systém je vlastně velice jednoduchý. Máme společné božství. Je to jedna bytost, která se přišla najít, a vlastně hledá sama sebe. Vy jste hmota. Vidíte, ten Bůh se vtělí do toho svého jednotlivého domečku, to jste všechno vy, vaše hmota, která má jméno – to je základ, hmota. A pak jsou tu ještě situace. To je tohleto šrafování okolo těch hmotných těl. Ale jak vidíte, všechno je pod touto hladinou, hladinou egoismu. Neboli pod Satanem, neboli pod Zákonem hmoty, nebo taky pod Myslí. Ano, Satan je mysl.

Vzpomeňte si na základní přednášky, kde jsem u čtvrté čakry vysvětlovala, že lidé si myslí, že přemýšlejí mozkem. Pamatuju se na mého tátu: Mysli, vole, máš mozek (:-))). To je takové klasické. Ale tak to není, prosím vás. Mysl se vůbec neodehrává v hlavě tak, jak si lidé představují. My vůbec máme ten mozek na úplně jiné věci. Máte tam zaznamenány veškeré programy, které se tady budou odehrávat, je tam natočená celá vaše minulost, a pozor, je tam natočená celá budoucnost. Protože hmota má paměť. Ano, vaše hmota má skutečně paměť. Vaše DNA je de fakto program, který jste si vybrali pro úsek života těla vašeho jména. A tam se odehraje všechno. Máte velice malou vůli. O té vůli budu mluvit až zítra. Protože se teď tady během posledních čtrnácti dnů odehrávaly zajímavé věci, a doufám, že vás to potěší. Protože bych tam chtěla pohovořit o jedné knize, která teď tady byla vydána, a ten pán je kouzelný. A potřebuji vám trochu ukázat systém pravdy jednotlivého jedince.

Ano, každý má skutečně svoji pravdu, protože pravda je pro vás vývojový stav vaší jednotlivé buňky, kterou tady hrajete. Nicméně, podívejte se: vy se narodíte do hmoty, do té své schránky, která má svůj program, a dobu, kterou tady bude, a rodíte se do situací. Co je situace: situace je doba, století, město, národ, kultura, rodinné podmínky, co se odehrává v té rodině, to všechno jste si zvolili proto, že v minulosti – pozor, vzpomeňte si, že já vám přináším de fakto praxi Krista - v minulosti jste odmítli cosi ve svých osudech. A právě síla odporu, neboli negativní emoce, způsobují karmu. Vy jste se přišli naučit pokoru. To znamená, že celý osud máte projít v klidu a v míru, bez bouřlivých emocí, které odmítají. Víte, tady nad vámi, nad každým, je tahleta hladina Zákona hmoty, a když se narodíte, zapomenete, když vznikne v dětství ego. Ale tato vrstva není u každého stejně silná. U lidí, kteří nemají ještě odžito určité množství, určitý počet životů, je ta vrstva hodně silná, a tam nemůže, nemůže dojít k pochopení.

Mně se stalo velmi málo, že by na mě někdo zaútočil, teď nedávno jsem o tom mluvila. Snad tři lidi napsali nějakou kritiku a opak. Mluvila jsem o tom čtrnáct dní zpátky, a za dva dni potom přišel dopis, roztomilý, musela jsem se smát. Četla jsem ho na telefonu. Nějaká mladá žena psala: Viděla jsem vaše fotky. Takhle nevypadá mystik. Jste podvodnice. (:-)))) Já jsem se začala smát, ani jsem jí nemohla odpovědět, vůbec nic. Co můžete odpovědět? Úsměv? To by brala jako provokaci. Pozor, to je ego, takže ego by to bralo jako provokaci. Takže co jí můžete napsat? No nic... Jako člověk v 5D, vemte si, že já jsem šťastná, jak každý reaguje. Jestliže mi ten člověk rozumí, jsem tu pro něj, může si nabrat, a když nerozumí, tak je jasné, že mi nemůže rozumět. Že ta síla toho egoismu je tak silná, že ono by ho to rozdrtilo, jemu by bylo špatně. To znamená, já bych se k tomu postavila tak jako „to je dobře, že odmítáte“. A to nemůžete tomu člověku napsat … Takže jsem neodpověděla nic. Nicméně, tady máme jasné, že pak vidíte, že vše je dobré. Ano, všechno, tak jak se děje, to je pouze náběr zkušeností toho člověka, toho jedince, co on je schopný si vzít.

I vy, kdybyste mě poslouchali v jakémkoli množství, stejně si každý do svého osudu – a máte to v náběru svého programu A až B, to znamená vašeho osudu vašeho těla – i vy si vezmete určité procento, které zrovna zapasuje do programu vašeho vývoje. Tohle je strašně důležité vědět.

A teď se čeká, samozřejmě. Protože i doba, kdy pochopíte, kdy vám to docvakne, je stanovena. Tohle je strašně těžké říct člověku, který tady nahoře má hodně silný špunt. (13:39)

Že vlastně nemáte žádnou vůli. Paradoxně, zítra budu mluvit o opačném názoru, ale uvidíte, že obě fáze jsou správné a v obou fázích je stejná pravda. Jenom je viděná z jiného úhlu. To se dozvíme až zítra.

Dívejte se: mysl je Satan. Osvícený člověk, nebo člověk, který už mluví s Bohem, má v sobě velice málo odporu. To znamená, že má málo mysli, protože jeho program, kterým se tady pohyboval v množství životů, je velmi dlouhý, on už si odložil své odpory. Je to tak, že život po životě, napřed když jsou ty první životy, a hlavně ještě když je to do čtvrté čakry, tak vy prožíváte silné odpory, negativity. To je jedno, na které čakře. 

Každá čakra má své odpory. Jednička má posudek, že je někdo špatný nebo něco špatné, dvojka že vám to vadí, trojka je nerespektování chování druhých lidí, nebo vašeho, na které se zlobíte, a samozřejmě situační chování, což je na pravé straně těla, tam je nerespektování situace. Čtyřka má lítosti a nenávisti, pětka má posuzování a kritiku. A všechny tyto negativní emoce neděláte vy. To je právě to, co se smíte dozvědět, až když jste v hodně vysoké fázi, kdy už jste si odžili spoustu věcí. Tahle hladina za vás totiž myslí, a háže vám do vaší mysli ty odpory. To znamená, že vy se můžete uchránit od těchto vějiček jenom tím, že budete bdělí. Pozorujte tu mysl. On je velmi mazaný, ten Satánek, a je velmi dokonalý. On je opravdu velmi dobrý strážce brány, protože do páté dimenze nepustí člověka, který mu ještě nějakým způsobem podlehne nebo ho chytí. Uvědomte si, že vy máte právo se osvobodit, to znamená být Bohem, tím, že si budete prohlížet v klidu a v míru to, co se odehrává v té mysli, a zjistíte, že to vlastně není vaše.

Já jsem vyprávěla na základních přednáškách, jak když mi byly 4 roky, mě maminka potrestala – já jsem jí neuměla vysvětlit, že jsem to neudělala, dostala jsem na zadek měchačkou, pak jsem si natáhla ty punčocháče, hnědý, měla jsem takový ty vyťapaný ťapky (:-))), a ona mě poslala na hanbu do pokojíčku. Pro mě bylo obrovským štěstím, když jsem směla ven mezi děti, já jsem byla jedináček. A tam bylo tak naklizeno, vždycky je u maminky naklizeno, ten můj pokojíček nikdy nevypadal jako dětský pokoj. Tam nebyly žádné obrázky, ty byly ve skříni, aby nebyl nepořádek, hračky byly taky ve skříni. Já jsem si vždycky vyndala ty hračky před skříň, tam jsem si pohrála, a zase jsem je strčila dovnitř. A byly tam takové ty chlupatiny, jako v obýváku. Já jsem věděla, že tak to zkrátka má být, jenže, co tam budu dělat. Tak jsem se opřela o ty dveře, koukám do toho pokojíku a říkám, co tady budu dělat. To bude nuda. Ani jsem nevěděla, jak dlouho, žejo. A najednou mi projelo přes srdce, že když ta maminka je tak nespravedlivá – naštěstí to bylo obrovsky intenzívní, Otec to chtěl, Nadjá to obrovsky chtělo, protože věděli, že jsem připravená pro vás – projelo mi, že když je ta maminka tak nespravedlivá, tak si přeju, aby zemřela. A teď jsem lapala po dechu, protože jsem věděla, že tohle já bych v životě neudělala. Třeštila jsem oči do toho pokoje, a věděla jsem, že ve mně za mě někdo mluví, a vydává se za mě. - Tohle máte všichni... To, co se ve vás ozývá negativního, nejste vy. Ta hladina mluví sama.

A teď si uvědomte realitu. Když tohle budete jako osoba, každý z vás, tak když to samé dělá někdo vedle vás a je velmi negativní, on za to ten člověk nemůže. Ale hlavně, když už víte, jak to pracuje, to znamená, že my odpor, ten, co vytvoříme v nevědomosti, co vysuneme takhle do světa, položíme ho tady - to je jedno, jestli zlost, nebo nějakou nečestnost – my ho musíme od toho světa sklidit. Ti lidé neví, že ubližují sami sobě, že to udělali sobě. Protože co se sem položí, to se vrátí. Jestliže já budu vzteklý, sklidím zlost. Jestliže budu vypočítavý, budu čekat. Budu sice dělat dobré věci, ale pro sebe.

Před týdnem jsem vyprávěla v Chrudimi, jak jsem potkala dvě paní jehovistky, které potkávám 21 let, a nikdy jsme se o těchhle věcech nebavily. Ta druhá paní byla nová, to bylo vidět, taková malinká, usměvavá, kulatá, příjemná, a kvůli ní se to všechno odehrálo, protože ona pochopila. Bylo jí vidět na očích, že jí to došlo. Ta paní, kterou já vídávám 21 let, a nikdy se o té víře nebavila, mi najednou říká: Poslyšte, nechcete si přečíst tady ty naše časopisy? Já říkám: Ne ne ne, nezlobte se, já mám svoji víru, a vysvětlila jsem jí, že se to týká vlastně čistého svědomí. 20:33 A paní říká: Ale vy byste měla číst Bibli! Já říkám: Poslyšte, spousta lidí čte Bibli, a přece se ten svět nemění, protože oni jí nerozumí a neumí podle ní žít. A najednou z paní vypadl obrovský egoismus, aniž by si to uvědomovala. Chtěla mě chytit, to ego najednou mluvilo. To poznám, jestli na mě mluví přes oči z toho člověka buď Satan, nebo Nadjá. Najednou tam ty oči šlehly a ona říkala: Vy snad chcete umřít a být nemocná? A teď očekávala, že řeknu, že nechci, ale já jsem ji zaskočila a řekla: Jasně, chci. Přece tady nebudu voplendovat až do nekonečna. To je přece spravedlivé. A teď bylo vidět ten zmatek: Počkejte počkejte, Kristus nám přece slíbil nesmrtelnost. A já říkám: Počkejte, jestli vy čtete Bibli kvůli tomu, abyste byla nesmrtelná, že vám to někdo slíbil, tak to je obrovský egoismus. Co tady 21 let děláte, to jste dělala úplně zbytečně. Špatně jste to pochopila. Vidíte, a to tu Bibli čtete.

Kristus je totiž pokora. Pokora před vším, co je ponořeno sem do tohoto světa. To znamená i před smrtí. Jestliže já přijmu to, že zemřu, tak jsem pokorná, a už jsem nesmrtelná, protože se nebojím téhle hladiny. Vy nejste hmota, jenom jste to obrovsky dlouhý čas ve svém vývoji nevěděli. A to je pokora úplně ke všemu, a dostanete pak úplně všechno, protože vy potom jste všechno. Veškeré potřeby se budou plnit. Nejenom zdravotní. Kdyby byl problém, tak Otec ve vás přijde. Protože vy jste ten Bůh.

A tyhle hladiny musí být teď otevřeny. Planeta se dostala do stavu 5D a má úplně jiné podmínky a jiná pravidla než měla třeba ještě minulý rok. I když už i minulý rok se děly věci. To znamená, že všechny věci, které se dřív děly tady ve 3D, fungovaly, protože planeta byla dualistická. To znamená dobro – špatno. To fungovalo. Všechna lidská těla, která tady byla, a vevnitř ti lidé je oživují svým vývojovým stavem pravdy, vývojovou fází, podle toho, kde jsou. To ještě pracovalo. Dnes ale už je 5D, od konce března tohoto roku, takže jakýkoli egoismus ten člověk vyvede z nitra, okamžitě je smeten.

Teď mi nedávno psal někdo, což bylo velmi udivující, že někde v Americe někdo lidem řekl – pozor, ona je to pravda, ale je to tak řečeno, že je to úplné matení veřejnosti – že planetě byla – pozor – smazána karma. Takže jsou bez karmy. To je pak pro ty lidi velký omyl. Ano, planeta je v 5D. Jenže je to naopak. Těm lidem, kteří se chovají v 5D, to znamená, že se chovají tak, že jsou bez egoismu, nepodléhají tady těm myšlenkám, které je nutí dělat egoistické věci – a stačí jednoduchý princip: Chci to tomuto člověku takhle udělat? Co kdybych si to otočil? Hned poznáte, že vlastně nechcete, protože ani vám by se nelíbilo, kdyby to ten druhý takhle udělal. Vyzkoušejte si to vždycky ještě předtím, než zareagujete, protože pak vám bude jasné, že tohle dělat nebudete. To stačí. To stačí. A kdybyste náhodou eventuelně ještě tu věc udělali nějakým způsobem, nevyčítat si to. Zaradujte se, že jste to ještě směli prožít, a to Nadjá, protože je geniální, vás hned uvede do podobné situace, a hned zareagujte a udělejte to skutečně jinak. Tak vám to pomáhá. Bez výčitek, bez blokací. 

Já jsem tomu člověku odepsala, ať se nemýlí, že všechny platby musí být smazány, a že všechno, co člověk udělal, musí sklidit. Planeta sice je bez karmy, ale pozor, planeta jsou naše těla. To znamená, dřív než se projevila karma, tak to trvalo třeba spoustu životů. Třeba jste ji sklízeli až z pár životů, za dlouhou dobu. Dneska to máte za hodinu, za týden, za měsíc na krku. Je to strašně rychlé. Rychle se to odvíjí, zrychlilo se to v čase té hmoty, ty procesy, a proto se teď dějí takové věci. Minulý týden jsem v Chrudimi řekla, že teď budou velké katastrofy, vlastně už jsou, a hned druhý den přišly ty Filipíny. A bude to ještě horší.

Vy teď jste tříděni podle toho, a teď dobře poslouchejte, co vydáte ze sebe ven. A nesmí to být odpory. Musí to být pokora. Žádné nelibosti, žádné posuzování. Nic negativního z vás nesmí vylézt ven. Protože to je odmítání, dualita. Vedle sebe uvidíte třeba negativního člověka. On hraje svoji roli! Každý z vás vidí ten svět úplně jinak, než to ve skutečnosti je. My se tady sice pohybujeme vedle sebe tou naší hmotou, ale de fakto mnozí na těch ulicích jsou hodně vzdálení. Nemohou se k vám ani dostat, protože vibračně neodpovídají. Pro vás je pouze iluzí si myslet, ježiši, támhleten terorista, kdyby tady tu bombu položil … on se k vám vůbec nedostane. A kdyby se i dostal na to místo, tak vaše Nadjá, když máte jinou vibraci, vás pošle za úkolem někam jinam. Zkrátka, máte to všechno vypsané ve vývoji, ve svém osudu.

Všechno tady na vás čeká, všechno, co jste si vybrali v osudu, zažijete. Není čeho se bát. Toto je realita. A to, co se odehrává tady pod tou hladinou, je skutečně matrix. Spousta lidí se to ani nedozví. V Čechách je docela vysoká hladina duchovnosti, nicméně těch lidí je velmi málo. Ono se to zdá, že je vás hodně, protože je třeba 200-300 lidí na přednášce. Ale vy jezdíte i na jiná místa, takže tak se to jakoby dolaďuje. Navíc ještě i v té skupině, která je schopna tohle poslouchat, je rozmezí vibrací. Takže vidíte, jak je to velice a velice jemné. Ale koresponduje to s vašimi osudy.

Vstup do hmotného těla je bod A, bod výstupu je bod B. A ten osud si prožijete přesně tak. Nemůžete nikdy udělat chybu. V tomhle je boží vůle absolutní. Protože jako bohové si z té druhé strany vyberete přesně konkrétní část osudu planety. Tohle je důležité vědět. I planeta, i jakýkoli bod ve vesmíru, má svůj bod A a svůj bod B. To znamená bod vzniku a zániku. Ať se podíváte kamkoliv, na člověka, na buňku ve vašem těle, na vlas nebo na orgán, všechno má naprogramovaný vývoj. Je to jako v těle, jak nahoře, tak dole. Velký třesk, vznik vesmíru - a těch vesmírů je velmi mnoho - je vlastně i oplodnění vajíčka spermií. To je také velký třesk. Ty první fáze vývoje jsou velice rychlé, pak se to zpomaluje, pak se ten vesmír rozšiřuje. Má svůj vznik, a po čase svůj zánik. A ten vesmír skutečně pracuje jak nahoře, tak dole, ve všech bodech svého vzniku. (00:30:30)