středa 23. října 2013

Přednáška Opava 4. část, 28. 9. 2013

Přednáška Opava 4. část, 28. 9. 2013 

(1:01:07)
Někteří z vás už občas na to dosáhnou. Já jsem teď dostala v srpnu nádherný dopis od úžasné ženské. Napsala: Asi jsem to pochopila, Ivanko, ještě hodně věcí neumím, ale jednou věcí se vám musím obrovsky pochlubit. Měla jsem z toho dopisu strašnou radost, doufám, že to bude poslouchat. Nevím, jestli si píše o nahrávky.

Psala: Víte, my jsme šli v neděli s manželem na výlet, a já obrovsky miluju sladké, každý den musím mít dorta, nebo koláček, nebo zmrzlinu, a tak vždycky ty svoje výlety tlačím kolem nějakých těch cukráren. Což ale není pro mého muže, ten má vždycky cíl a tam si jde a já obrovsky kličkuju. A já jsem si ten den řekla, že to neudělám, že mu to nebudu komplikovat. Já jsem se pokorně vzdala toho mého sladkého. A představte si, my jsme se krásně bavili, protože jak jsem se toho vzdala, tak nebyl ten odpor ve mně, já jsem s tím souhlasila. A přicházíme k naší brance k baráku, a vylezla naše sousedka s obrovským tácem koláčků a nabídla nám. To je ono, žejo??!! - No jasně, vy už tvoříte!!

čtvrtek 3. října 2013

Přednáška Opava 3. část, 28. 9. 2013

Přednáška Opava 3. část, 28. 9. 2013 

(44:00) Nicméně, začal další rok, já jsem začala tento rok 19. ledna, a do 30. června jsem měla jediný volný víkend, který byl o velikonocích, takže začalo další kolo, takový ten maratón. Krásný, každá ta přednáška je jiná, jiní lidé, krásná atmosféra, vždycky se na vás obrovsky těším. Au už jsem si to užívala jinak, ten další rok byl jiný, taky hezký. Nicméně přece jenom ještě nějaký sebemenší pocit tíhy tam asi byl. 30. června jsem skončila, a teprve druhý den jsem pocítila únavu. Jako když dostanete vysvědčení, odnesete si ho domů, a teď najednou zjistíte: Jé, mám to za sebou. Já jsem pak druhý den v neděli spala odpoledne tři a půl hodiny, jako když vás někdo hodí to studny, chcete se vytáhnout na povrch, ale zase vás to nějak stáhne dovnitř, pořád jsem se nemohla vzbudit. Ale byla jsem šťastná jako blecha.

Ale přece jenom v srpnu jsem v té noze cítila už ne stín, ale jakoby těžkou nohu. Představte si, Lucinka přiletěla pro kluky 28. srpna. Tu noc přijeli pozdě, byli všichni u taťky na večeři, já jsem jim otvírala, nešla jsem si lehnout, přijeli až o půlnoci, a pak jsem usnula. Byla jsem sama v ložnici, a najednou se v mém těle rozsvítilo, a já jsem viděla v té noze dva žhnoucí body. Ta noha strašně bolela, ale strašně. A jak jsem tam viděla ty dva body, tak hladina egoismu vám tam hned něco hodí: Tak jo, máš embolii, něco se ucpe, umřeš. Hele, já byla tak šťastná, že jsem si to odkroutila v té hmotě … Že jsem už vám všechno řekla, on to ví nejlíp, žejo. Já jsem to přijala: Jo, tak jo, aspoň tady je Lucka, kluci tu nebudou sami, aby mě křísili … (:-) Byly tam samé pozitivní pocity. V tu ránu se mi obrovsky rozsvítilo srdce, a ta zář takhle vytékala do toho tunelu, vidíte tady tu zkumavku, jakou vždycky maluju. Z toho srdce tekla obrovská zář božství, a když mi dotekla do té nohy, ze vteřiny na vteřinu všechno přestalo. A od té doby jsem čistá. Ano, to je poslední platba (:-).

středa 2. října 2013

Přednáška Opava 2. část, 28. 9. 2013

Přednáška Opava 2. část, 28. 9. 2013

(22:12) Vrátím se k tomu, co jsem teď začala. Ano, planeta má jiné  podmínky. Ona vibruje jinak, protože vesmír, jak víte, se rozpíná. My se rozšiřujeme. Od toho centra, od toho velkého třesku, kdy to všechno vybouchlo a vzniklo, když se dostaneme do určitých kružnic, tak to tam má vyšší a vyšší náboje. A my jsme se dostali do oblasti, kdy planeta skutečně vibruje v 5D. Ale mezitím ještě na planetě zůstává hodně lidí, kteří patří na 3D. Proto se dějí tak drsné věci.

Já jsem přišla pouze pro takzvaně 9. třídu. Zkuste si představit, že jsem paní učitelka třídní v 9. třídě, a vy teď končíte, a přichází účtování, doba vysvědčení, a odcházíte do vyšší školy, neboli do střední školy. Mezitím samozřejmě osmáci dozráli do devítky, sedmáci do osmičky, všechno se posunuje, a do prvních tříd nastupují prvňáčkové. Vývoj ale pokračuje.

Vy víte, že my nemáme devět tříd, máme jich jenom sedm. Takže jsem přišla s informacemi zhruba pro jednu sedminu lidí. Ono se to teď pomaličku rozšiřuje, samozřejmě Bůh není jen přes jednoho člověka, veškeré informace, které teď chodí, se dolaďují. Je to teď všude na planetě, planeta si poradí vždycky sama, to božství je univerzální, takže přijde vždy v pravý čas. Vy každý z vás jste jinak naladěni. Někdo je víc logický, někdo víc emocionální, někdo to vidí přes matematiku, někdo zase přes tvoření, přes tvorbu, přes malování, to je jedno, jak to využíváte.

úterý 1. října 2013

Přednáška Opava 1. část, 28. 9. 2013

Přednáška Opava 1. část, 28. 9. 2013 

Mnoho lidí mě  tady rok nevidělo, a velmi mnoho lidí neví, že existují audionahrávky, protože poslední video, které se točilo, bylo vlastně přesně před rokem ve Zlíně na univerzitě 28. září. Už přes léto se ozýval hlas nitra, který nechtěl, aby se videa natáčela dál, protože mnoho lidí není připraveno na informace, a když neviděli základní videa, tak se také stává, že si někdo jen tak klikne na nějakou přednášku, kde není základní výklad, a ti lidé by se zablokovali odsudkem. Protože jsem přišla pro velmi malou konkrétní skupinu lidí s informacemi, které předávám, a musím vysvětlit běh světa, abyste se v něm orientovali.

Učím vás žít, být obyčejným člověkem. Protože obyčejné lidství je mnohem víc než jakákoli černá i bílá magie, kde člověk vývojově nabírá informace, které potom zneužívá, a teď dobře poslouchejte, buď ke zlu – to je systém černé magie, anebo potom i k dobru, kdy v nevědomosti činí dobro, tlačí a sebírá karmické zápisy druhých lidí, přičemž oni musí prožít své pochopení, a to pochopení jim je sebráno. Je to vlastně systém pokory, neboli to, co přišel naťuknout a sem lidstvu říct v praxi Kristus.

Takže, velmi dobře poslouchejte, abyste viděli a mohli dneska prožít, že vše je dobré. Během přednášky se vám mohou dít zvláštní věci, můžete tak nějak vrnět, protože se vám budou otevírat čakerní systémy. Někdy to bude hodně silné, jestli tam budete mít blok. Stává se, že na přednášce někdo nevydrží, musí odejít, nebo se rozpláče. Nebojte se toho, je to vyčištění kanálu přes ty informace, kdy přehodnocujete své kartotéky a bloky, které v sobě máte. Je to přirozené, ale děláte to vy sami. Každý z vás si nabere své procento pochopení z toho, co řeknu.

Dotaz: Špatně spím

Řadu let špatně spím, nic se nelepší ani po vyslechnutí tvých přednášek. Spím  zhruba hodinu a pak se probudím a někdy nespím až do rána. Je mi ještě pomoci nebo to mám brát jako úděl? (Opava 28. 9. 2013, 3:57:32)

Většinou je nespavost i tím, že začnete obrovsky přemýšlet. Jakmile člověk nespí, většinou nastartuje takový ten motor přemýšlení.

Existuje i pomoc přes jídlo, abyste nejedli věci, které vám zvedají tlak.

Dále, nevím, kolik vám je let, tam je taky možnost toho, že jak stárneme, tak stárne kůže, která obsahuje receptory, které odečítají dobu slunce. To znamená, že vám chybí hormon, který „zařizuje“ spánek. On se má nastartovat asi ve 4 hodiny, to znamená, když se blíží doba odchodu do postele, a pak to vrcholí ve 12. Je to individuální.

pondělí 30. září 2013

Přednáška Ústí nad Labem 1. část, 13. 9. 2013

Ústí nad Labem 13. 9. 2013 – (00-42:27)

Vítám vás po velice dlouhé době, protože vlastně v Ústí jsem byla naposled na konci dubna, a těch pět měsíců se nám zdálo strašně dlouhých. Ale ono to obrovsky uteklo, utekly mi i prázdniny, protože se každý den dělo něco neuvěřitelného, a děly se spousty zázraků, a dělo se to i proto, abych vám je potom mohla vyprávět. Vidíte, že jsem slepičí prdelka. Abyste vnímali pohledy směrem ze 3D a směrem k 5D. Je to velmi důležité.

A navíc, teď se děje velmi hodně věcí, co se týká korespondence, kdy lidé píšou dost důležité dotazy, a já opravdu nemám čas odpovídat. Snažím se, věřte mi, nosím to s sebou všude jak kočka koťata, i v telefonu. Pak píšu nesmysly, protože ten prst mi tam naťuká jiný písmena, a když si to pak přečtu, říkám si, chudáci lidi. Já se vám všem omlouvám, už se snažím, už jsem to zjistila, že mám takovýhle překlepy, doufám, že to pak neluštíte jako křížovku. (:-)) Takže, už jsem vědoucí v tomhletom smyslu, pro mě všechny tyhlety média jsou nepředstavitelným problémem.

Já jsem tady vlastně takový mimozemšťan, který se nahustil do toto těla, do hmoty Ivy, a teď se snaží předat vám všechny informace, jak se orientovat a jak se vymanit z těch vašich stavů, které ještě ze 3D vypadají a prožíváte je jako utrpení.

Dotaz: Co znamená "konat tělem, ne emocionálně"?

Jak je myšleno v různých  situacích „konat tělem, ne emocionálně“? (Opava 28. 9. 2013, 3:51:33)

Aha, to  mě nenapadlo, že to nepochopíte. Poslyšte: Udělám v každé situaci tělem, co se má. To znamená dejme tomu, třeba taková hloupost, napasujte si to na jakoukoli situaci: třeba někdo rozlije někde vodu, kýbl vody. Já nebudu zuřit, nebudu si říkat, jé to je hrůza, já teď musím to uklidit. Nebudu fňukat, nebude mi to vadit, že to musím uklidit. Já tělem půjdu a uklidím to. Pozor, já půjdu tělem i tehdy, když jsem to nerozlila já. Pomůžu těm lidem. To tělo použiju jenom jako nástroj opravy toho prostředí, toho, co se tam stalo. Napasujte si to na cokoliv. Něco se vám rozbije, někdo vám něco provede. To jsou zkrátka věci, které musíte dodržet.

Pamatuji si – a to už je velká pochvala pro mého muže, on je anděl – když přijel můj muž na čas zpátky z Ameriky, tak hned druhý den přišel o peněženku. Protože ji měl takhle v kapse v kalhotech. První den jsme se šli projít, takhle jsem ho objala a cítím tu peněženku v kapse a říkám mu, hele, Češi jsou hodně šikovní, nenechávej ji tam. A on říkal, ále prosímtě, vždyť se podívej, jak já to drsně doluju, a fakt to hodně těžce tahal z kapsy. Říkám, jak myslíš, ale věř, že jsme hodně šikovní.

Představte si, že druhý den odjel, do velkého města a tam se stavil v bufetu a volal mi: Nemám tam tu peněženku? Já říkám, nemáš, teď jsem luxovala, vytírala, to bych ji někde našla, tady není. A on: Tys měla pravdu, já ji nemám. A teď jsem čekala, protože on další den přijel, na jeho reakci, já se vždycky strašně těším, je to zábava. Přijel, sedl si, seděl za stolem, zvedl oči a s takovým obrovským mírem říká: Tak jsem ti přemejšlel o tom zloději. Já říkám: To mě zajímá. A on říká: Ten je šikovnej …. (:-)))) Super, to je ono. Co můžete dělat, tohle tělem neopravíte. S tím se musíte zkrátka smířit. Proč emoce? Pochvalte ho. Fakt, to jen tak někdo nedokáže.